Chlapi, fakt děkuji za kritiku

Pořád se jim na mě něco nelíbilo.Vlastně asi už od narození. Já jsem ale optimistka, takže jsem to opět vyřešila po svém.

Začalo to mým drahým tatínkem, který se mnou házel hned po narození nad rozpálenou pecí.Tak moc oslavoval mé narození..Pravda, nutno podotknout nebyl u toho zcela střízliv..

Postupem času jsem přemýšlela, jestli to vůbec byla oslava.

V pubertě jsem urputně cvičila, protože jsem se začala zakulacovat, ale kritické pohledy mého tatínka, které postupně přešly ve věty : " Ty máš ty kytiska !" " A tu prdel máš jak štýrský valach"... mě spíše deptaly, než povzbuzovaly. O tom, jaký to na mě mělo vliv a jakou jsem měla chuť pokračovat v mém snažení již není třeba napsat ani slovo. Každý si to jistě představí sám.

Na sebevědomí puberťačky, jak dělané..(otcové, tohle svým dcerám nikdy neříkejte..fakt to není vtipné!!!!)

Posléze jsem se, i přes své handicapy, které mi můj, jinak laskavý tatínek neustále předhazoval, dostala na konzervatoř a začala studovat obor činoherní herectví.

Dodnes si pamatuji spolužáka jdoucího po chodbě, který vidouce mě chroupat mrkev pronesl:

"Už zase žereš?"

Nebyla jsem zdaleka tak asertivní a uvědomělá, jako později, takže jsem začala pít pomalu jen vodu, cvičila v každou možnou a nemožnou chvíli a zpomalením metabolismu a následným psychickým blokem jsem přibrala za 4 roky 10 kilo..tato kritika se tedy evidentně minula účinkem.

Nicméně i přes svůj nedokonalý zjev jsem dostala několik nabídek na angažmá a začala hrát na prknech co znamenají svět. Potkala jsem souběžně "muže svých snů", který mě vyměnil za jinou a já zhubla, pod tíhou smutku, kdy jsem se jen opíjela, nejedla a hrála princezny, těch 10 kg. Avšak opět nastal problém s mým vzhledem. Jako hubená jsem totiž nezapadala do dramaturgického  plánu divadla, neboť jsem byla "koupená", jako určitý typ. Konečně jsem měla svou vysněnou váhu a postavu a opět špatně a opět kritika.

Kritikou ohledně váhy jsem se přestala zabývat po narození svého prvního dítěte..

Vyslechla jsem si spoustu originálnějších kritických připomínek.

Jako třeba: " Nemůžeš se trochu opalovat?" "Slunce je zdravé!" (já fototyp jednička,který zrudne už jen pohledem na něj si to fakt nemyslím)

Další krásná kritická  připomínka:  "Jsi málo sexuálně aktivní a náruživá! "

Připomínka číslo já nevím už kolik zněla : "Co to máš za divnou barvu vlasů?"

" I mamka se mě ptala, proč to máš tak červené? " Ptal se mě  muž, který byl mým přítelem a právě oslavil padesátiny.

Pak jsem měla malá prsa a velký zadek. Potom jsem zase nebyla dostatečně pohybově aktivní a můj drahý mě "motivoval" těmito větami: " Proč jsem Tě ještě neviděl na kole?!" "S takovou tu Lysou horu nevyjdeš! " Poslední třešinkou na pomyslném dortu byla nedostatečná péče o jeho penis....Ufff...

Takže milí chlapi..nebudu si hrát na hrdinku a přiznám, že některé, vámi pronesené kritické věty se mě v první fázi pěkně hluboko dotkly. Ale protože jsem rozená optimistka a žena činu, okamžitě jsem začala jednat.

Nevěrníka jsem získala zpět nezapomenutelným sexem a pak jsem mu dala sbohem.V rámci zdokonalování své neodolatelnosti, povzbuzena svým sexuálním úspěchem, jsem shlédla pár porno snímků, abych načerpala další inspiraci ( přiznejme si více se mi líbily ty s holkama),

Ten, co měl problémy s mým poprsím, mě viděl už jedině v push up podprsence a dál se nedostal..

S kamarádkou jsem si v klidu a pohodě vyšlápla Lysou horu a penisu se věnuji pouze v případě, že ho zajímá tantrický způsob milování, kterému jsem propadla, protože pánové prominou, ale nějaké rychlé a obvyklé šup sem, šup tam mě už dnes fakt neuchvátí.

Když se tak ohlédnu na chvilku zpět,tak některé vaše kritiky mě opravdu obohatily a já vám za to děkuji.I když jsem si chvílemi připadala, jako nějaký nedokonalý produkt, který neustále někdo vrací jako reklamaci.

Před chvílí jsem si dala pauzu a opravdu důkladně jsem se prohlížela v zrcadle (tak důkladně, jak je to jen možné při mých čtyřech dioptriích) a přišla jsem na to, že jsem momentálně absolutně dokonalá a to po všech stránkách.

Díky vám chlapi za vaši kritiku, protože bez vás bych té dokonalosti nikdy nedosáhla.