Hledači

Každý hledá a nenachází. Častokrát pohled dovnitř schází. Stále vidíme na druhých chyby a nejsme schopni si přiznat své zranění a rýhy...

Každý hledáme to,
co v nás není.
Tu ztracenou, děravou část,
která prosí o zacelení.
Hledáme ve světě svoje druhé části,
odrazy sebe, bez těch děr,
které máme v srdci my.
Hledáme stále dokonalost,
nejlépe srdce bez díry.
Každé srdce má zhojených spoustu ran.
Zvrásněné bolestí a smutkem každé je,
tak kdepak to bez kazu hledat mám?
Jedinou cestou je léčit své díry,
ty hluboké brázdy, 
co po dávných smutcích ve mě zbyly.
Brázdy hluboké a úrodné,
jako černá země,
do které bolest zaorám 
a najdu to nejlepší ve mě.
Tu lásku bezbřehou,
co jako semínko vložím do těch brázd.
Teď už se nebojím 
a nemusím se strachem třást.
Láska má nespočet semínek
a vždy začne klíčit.
Je jaro, slunce hřeje
a já se s radostí pouštím do sázení.

S láskou Bi