Babulka

21. 04. 2018 10:25:03
Slunce krásně hřeje a vzpomínky plynou.. vzpomínky se vpíjí do srdce a stávají se každodenním prožitkem a žitou skutečností...Znáte ten pocit?

Kráčím prosluněnou polňačkou a zase na ni myslím.
Myslím na ni den co den.
Na obloze září slunce, které se předvádí a vykukuje v téměř letních květovaných šatech, podobných těm, které nosívala ona.
Nebylo to šaty, spíše delší propínací zástěry, které nosila od jara do podzimu.
Žádné jedinečné modely. Přesto ve mě zůstaly, jako památka na její ženství, které ve mě zanechala.
Tak, jako vzpomínky na naše malé rituály, na které jsem se tak těšívala až do dospělosti.

Dnes už si nevzpomenu na poslední noc, kterou jsem prožila u ní doma, v její flanelové dlouhé noční košili, kterou mívala pro mě vždycky připravenou, protože věděla, že ji budu opět prosit, aby mi ji půjčila na spaní. Košile byly všechny měkké, hebké a voňavé, jako to nejkrásnější objetí.
V zimě na mě čekávaly její ručně pletené hrubé ponožky, kterými zásobovala celou rodinu.
Dokud dobře viděla, pletla je ráda a s nadšením. Její pruhované variace jsou nezapomenutelné.

Slunce září a hřeje, stromy voní a všude plno kytek,
jako každé jaro a léto u ní na zahradě, kde jsem se o prázdninách a víkendech líně povalovala a promenádovala v dlouhé noční košili až pomalu do oběda.
Vždycky se mi s láskou hubovala, že prospím celý boží den.
Když ta košile byla tak příjemná.
Kdákaní slepic byla ta nejkrásnější hudba každého rána a když se odpoledne přidaly včely, pak se jednalo o symfonii, na kterou nelze zapomenout.
Dokázala jsem sedět do nekonečna pod tím nádherným košatým a velkým stromem na její zahradě a koukat střídavě do knihy plné příběhů o lásce a nádherný výhled na Lysou horu.
Občas se na pole před domkem zatoulaly srnky, nebo tam sousedé vypustili koně.
V tu chvíli kniha ležela na stole a já v němém úžasu zírala na ty živé obrázky před mnou.

Vždycky, když jsem byla u ní, prosila jsem o bramborové placky, nebo makový závin.
Nejlepší delikatesy na světě.
Až do mé dospělosti si pamatovala všechny nejoblíbenější pokrmy svých mnoha vnoučat.

Když už nemohla jezdit na kole, brávala jsem ji na procházky. Chodily jsme pomalu a povídaly si o životě. Ona byla jediná, kterou jsem vždycky poslechla a nechala si od ní poradit.
Ona jediná vychovala 4 děti a věděla, jaké to je být s nimi pořád sama a nemít peníze.
Žít ze dne na den.
Prožila a odžila plně svůj úděl ženy a matky.Se všemi radostmi i úskalími, chybami, prohrami i šťastnými momenty.To jsem se od ní z jejích vyprávění učila.
Brala vše, jak přicházelo. Byla silná, i když drobounká a křehoučká.
Čím víc stárla, tím více se mi zmenšovala před očima a naše role se vyměnily.
Postupem let jsem byl já tou, u které se mohla schovat v objetí na uvítanou, jak byla proti mě fyzicky malinká.
I když malinká, nikdy si nedala pomoct, dokud mohla na nohy.
Pořád mi říkala, že musí sama..a chtěla.. Moc chtěla.
Jediné co mi dovolila, že jsem mohla občas nožky namasírovat.

Měly jsem spolu prožitých spoustu veselých situací a historek. Jednou jsme společně jely stopem, když nám na cestě za rodinou ujel autobus. Myslím, že byla tou nejstarší stopařkou, kterou jste na cestě mohli potkat. Ale šla do toho bez zaváhání.

Když měla chmurný rok a chtěla už do ďury, jak říkávala, začala jsem si s ní povídat o jejím pohřbu.
Probíraly jsme jakou chce hudbu a co na sebe. Měla velký smysl pro humor. I pro ten černý. Hodně jsme se toho dne nasmály. Od toho dne už o svém odchodu nepromluvila. Radovala se z každého dne.
Smály jsme se spolu, i v ten Štědrý den, kdy mě naposledy poznala a dělala si legraci, že se o ni všichni pořád starají, jak o mimino.

Smála se na většině fotek v obřadní síni, když jsem jí přišla říct poslední sbohem a její odchod doprovázel její nejmilejší zpěvák s nemocným hlasem, jak říkala Daliborovi Jandovi.
Určitě se mi pěkně smála, když jsem celá schvácená dorazila z dálky na hřbitov, abych ji zapálila svíčku při západu slunce a propásla jsem zavíračku o pět minut.
Do té doby jsem vůbec netušila, že i Ti co už odešli mají noční klid a na noc se jim branky zavírají.
Stejně jsem jí tam tu svíčku nechala.

Slunce mě šimrá do nosu a já se těším na víkend, protože půjdu tou cestou kolem řeky, kde jsme spolu chodívaly a zase si na ni vzpomenu.
Pod polštářem doma mám její noční košili, po ruce plno našich společných vysmátých fotek a v srdci nesmazatelný otisk, který mě hřeje den co den.
Tak zase zítra Babulko.....

Autor: Brigita Tóthová | sobota 21.4.2018 10:25 | karma článku: 10.51 | přečteno: 212x

Další články blogera

Brigita Tóthová

Úklid

Je nedělní ráno, všichni ještě spí, jen venku cvrlikají ptáci a občas zaštěká pes. Auta dnes neslyším. Je neděle a město ještě pospává. Sedla jsem si před monitor a usrkávám černý čaj s citronem. Nedočkavě vyhlížím myšlenky.

2.4.2023 v 8:09 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 259 | Diskuse

Brigita Tóthová

Ráno

Bylo to jedno z těch rán, které vás překvapí svou intenzitou. Občas mě samotnou překvapí, jaké podněty ke mně přijdou, jaké myšlenky se vyklubají a chtějí být rozvíjeny. Jako živý obraz. Miluji ty chvíle. Přichází bez pozvání.

30.3.2023 v 9:43 | Karma článku: 7.85 | Přečteno: 183 | Diskuse

Brigita Tóthová

Bezkafí

Vždycky, když zůstanu doma a vypadnu z běžného rychlého koloběhu, beru čas pro sebe se vším všudy. Jeho terapeutické účinky nemají konkurenci.

29.3.2023 v 11:00 | Karma článku: 10.77 | Přečteno: 275 | Diskuse

Brigita Tóthová

Alice

Probudila ji bolest hlavy a tíha na celém těle. Jakoby na ní ležel parní válec a ona se marně snažila vymanit ze vší té těžkosti. Peřina ztuhlá nocí, omotaná kolem jejího těla, suplovala svěrací kazajku.

28.3.2023 v 7:03 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 339 | Diskuse

Další články z rubriky Miniblogy

Vladislav Svoboda

1. díl Listopad-jiný pohled

Aniž jsme si to tehdy uvědomovali, tak od 17. listopadu se všude vyskytovali agenti StB. Počínaje Činoherním klubem nebo balkónem Melantrichu. Bohužel naše dění ovlivňují dodnes.

28.3.2024 v 14:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Ondřej Flégl

Hnutí lhářů, ANO, zneužilo manželství pro všechny a bodlo liberály do zad

Kratičké pokračování mého dřívějšího článku, které popisovalo bezpáteřní, bezhodnotový oportunismus hnutí ANO. Zajímá mě, kdy asi zradí seniory? Ale počkat, to už vlastně udělalo, jak popsal Ústavní soud v případu důchodů.

29.2.2024 v 12:12 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 386 | Diskuse

Zdeněk Pokorný

Cenzura a její vliv na idnes ....aneb dobrá práce cenzury.

Je to zvláštní, kdysi a je to už dávno, bylo idnes nejčtenější ...nevěříte, jak říkám, už je to dávno....před dobou kdy lidé mohli říkat svůj názor. ....ostatně jsou to jejich prachy, čtenost a rozmanitost názorů není vhodná že

4.2.2024 v 11:11 | Karma článku: 21.98 | Přečteno: 446 | Diskuse

Horst Anton Haslbauer

Další z mé knihy Ruksak, legrace, erotika a smrt

Celá ta sranda začala 26. července 1939 po sedmé hodině, když mě maminka konečně vypustila ze svého lůna. Už bylo na čase, i když si stěžovat nemohu - po celých těch devět měsíců bylo o stravu a střechu nad hlavou postaráno -

6.1.2024 v 10:51 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 125 | Diskuse

Miloslava Cejpková

Už jste měli odvahu vlézt po svátcích na váhu?

Já jo, ale protože si už dlouhá léta vedu statistiku, kolik to háže, byla jsem tak zbabělá, že jsem z ní raději honem odskočila, než byla ta příšerná cifra jasná. Kombinace ekonoma a celoživotního cvalíka je vražedná...

6.1.2024 v 0:37 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 179 | Diskuse
Počet článků 95 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 569

Píšu pro sebe, protože psaní je moje láska, pro lidi, o lidech a o všem co mě nějakým způsobem osloví.

Baví mě zkoušet různé styly psaní a hlavně mě baví reagovat na podněty z venčí.

Můžete mi napsat i na email : brigita.tothova@seznam.cz

Vítejte u mě

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...