Příběh o jednom bolestivém plácnutí a utajených slzách

23. 05. 2018 6:02:09
Jsou chvíle, které si člověk nevybírá. Prostě přijdou a Ty si to přeber jak chceš. Přebírám dost často. Uf.....

Kráčela jsem přeplněnou uličkou a všude kolem mě řev, jak v cirkuse.

Autobus narvaný k prasknutí, plný puberťáků, kteří právě jeli ze školy.

Tuhle noc jsem toho moc nenaspala, takže se mi tahle atmoška moc nehodila do krámu, ale takový je život.

Nějakým zázrakem jsem našla volné místo, na které jsem vyšťaveně usedla a zavřela oči v naději, že když se na chvíli stanu neviditelnou, tak oni přestanou být slyšet.

Taková blbost.

Uprostřed všeho toho řevu najednou zazněla rána. Plácnutí, plesknutí, nebo snad facka?

Uslyšela jsem to velmi zřetelně a zvuk byl doprovázený bolestným dívčím výkřikem a následně chlapeckým smíchem.

Na chvíli to v autobuse ztichlo.

Otevřela jsem oči, abych uviděla co se stalo.

Naskytlo se mi opět velmi poučné představení.

Kousek ode mě byl hlouček dospívajících dětí.

Tři kluci zatlačovali na sedátko jednu dívku. Ta obdržela tu velikou ránu. Její spolusedící ji pleskl přes stehno, jak jsem pochopila z jejich hovoru.

Měla slzy na krajíčku. Muselo to bolet fest. I já jsem přes uličku viděla otisk na její noze.

Kluk, který seděl vedle ní a měl na svědomí bolestivý akt, byl přesně ten typ zakomplexovaného kluka s rovnátky a brýlemi, který musí zaujmout kámoše a holky nevšedními činy, protože má pocit, že jinak je neviditelný. Doma zřejmě byl.

Další dva kámoši ho obdivně nabádali, aby čin zopakoval, protože ona přece nebrečí a ještě se jí to možná líbí? Není ona sadomaso? Podle toho, jak se chovala, tak zřejmě byla. Duševní sado masochistka.

Zírala jsem na to s pusou otevřenou připravená zakročit, kdyby náhodou měla přijít další rána.

Tohle přece není normální říkala jsem si, proč ta holka nic neudělá?

Pořád se smála, že vlastně o nic nejde a oni jí ponižovali slovně víc a víc.

S křečovitým úsměvem a slzami v očích stále hrála hrdinku a bezproblémovou fajn holku, které nic nevadí.

Strašně mě to provokovalo. Měla jsem pořád pocit, že jí musím chránit, protože sama to nezvládne.

V hlavě mi zaznělo : " Furt bys někoho jenom zachraňovala!"

" A sebe zachránit neumíš!!!"

Prásk! No jo vlastně. To není o ní. To je o Tobě milá zlatá.

Bože někdy jsem fakt natvrdlá.

Najednou jsem se vrátila o mnoho let zpět a uviděla sebe. Vždycky jsem si nechala všechno líbit. Chtěla jsem mít hodně kamarádů a hlavně ať je sranda.

Dlouhá léta jsem měla pověst fajn holky, co nemá s ničím problém.

Udělalo se mi špatně od žaludku při uvědomění, že v některých životních situacích se stále tak chovám.

Stále naplňuji ty věty, které jsem slýchávala v dětství :" Buď hodná holčička."nebo "Chytřejší ustoupí" a moje zaklínadla byla" Co z toho děláš?" "Nebuď taková citlivka"

Postupem času jsem přestala projevovat svůj nesouhlas a brečela jen tajně do polštáře, ať to nikdo nevidí, abych nebyla citlivka, které se všichni smějí.

Trvalo desítky let, než jsem se naučila říkat "ne" a někdy i velmi razantně.

V jedné oblasti života se mi to občas stále nedaří.

Vztahy s muži jsou pro mě opravdu studiem na vysoké škole plné reparátů.

Nevadí.. Třeba jednou pochopím i bez facky.

Dneska ji za mě dostala mladá dívka. Krásné upozornění, aby se probrala.

Já jsem se probrala dostatečně.

A ještě něco jsem se naučila.

Když vystoupili kamarádi toho kluka, zůstal sedět na sedadle vedle dívky, které tak ublížil.

Z jejich hovoru bylo patrné, že po prázdninách odejde na jinou školu. Bylo vidět, že se tam netěší a pochopila jsem, že se mu ta dívka líbí.

Usmíval se na ni, přestal do ní rýpat, spíš posmutněl a trošku zčervenal, když na něj promluvila.

Když vystoupila i ona a zůstal sám, stal se z něho rázem ustrašený a opuštěný kluk s rovnátky, který v sobě nese spoustu smutku a neví co s ním. Zmateně se pohyboval po voze, až mi zmizel v davu.

Pravou podstatu člověka poznáme, až když je sám. Bez obecenstva, bez toho aby se kontroloval.

Nakonec ta nekonečně hlučná společnost přinesla mou velmi silnou tichou vnitřní meditaci na téma sebe hodnota.

Díky. Makám na tom.

Autor: Brigita Tóthová | středa 23.5.2018 6:02 | karma článku: 16.24 | přečteno: 650x

Další články blogera

Brigita Tóthová

Úklid

Je nedělní ráno, všichni ještě spí, jen venku cvrlikají ptáci a občas zaštěká pes. Auta dnes neslyším. Je neděle a město ještě pospává. Sedla jsem si před monitor a usrkávám černý čaj s citronem. Nedočkavě vyhlížím myšlenky.

2.4.2023 v 8:09 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 259 | Diskuse

Brigita Tóthová

Ráno

Bylo to jedno z těch rán, které vás překvapí svou intenzitou. Občas mě samotnou překvapí, jaké podněty ke mně přijdou, jaké myšlenky se vyklubají a chtějí být rozvíjeny. Jako živý obraz. Miluji ty chvíle. Přichází bez pozvání.

30.3.2023 v 9:43 | Karma článku: 7.85 | Přečteno: 183 | Diskuse

Brigita Tóthová

Bezkafí

Vždycky, když zůstanu doma a vypadnu z běžného rychlého koloběhu, beru čas pro sebe se vším všudy. Jeho terapeutické účinky nemají konkurenci.

29.3.2023 v 11:00 | Karma článku: 10.77 | Přečteno: 275 | Diskuse

Brigita Tóthová

Alice

Probudila ji bolest hlavy a tíha na celém těle. Jakoby na ní ležel parní válec a ona se marně snažila vymanit ze vší té těžkosti. Peřina ztuhlá nocí, omotaná kolem jejího těla, suplovala svěrací kazajku.

28.3.2023 v 7:03 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 339 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 12.33 | Přečteno: 200 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 1294 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.33 | Přečteno: 465 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 297 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse
Počet článků 95 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 569

Píšu pro sebe, protože psaní je moje láska, pro lidi, o lidech a o všem co mě nějakým způsobem osloví.

Baví mě zkoušet různé styly psaní a hlavně mě baví reagovat na podněty z venčí.

Můžete mi napsat i na email : brigita.tothova@seznam.cz

Vítejte u mě

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...