Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Obchod se strachem

Přesně takhle to funguje.Člověk dostane strach. Strach z bolesti, z toho, že nebude soběstačný, či dokonce strach ze smrti a ovládne ho panika, co si tady bez něj ty nebohé děti počnou?

Začíná to vždycky stejně. V mobilu vidím číslo zákaznické linky. Nikdy nevím kdo to bude a co mi bude chtít.

Tentokrát slečna sladkým, až pekelně příjemným hláskem oznamovala klasické kolečko o zpracování osobních údajů a nahrávání záznamu našeho rozhovoru.

Když si ověřila všechny informace, pomalu až po číslo mé podprsenky, vše jsem jí odsouhlasila a potvrdila stávající, začala mě velmi mile a přívětivě informovat o nové službě pro věrné klienty, což já samozřejmě jsem, bodeď ne , když si platím důchodové připojištění a je mi teprve něco málo přes 40.

Naše spolupráce bude dlouhá.

Tedy mě na mé dlouhé cestě do penze mohou potkat nejrůznější nehody.

Samozřejmě tragické s doživotními následky, jak už to bývá.

A proto, pro nás věrné zákazníky vytvořili balíček, tedy spíše soupis všech tragedií, na které si můžeme připlatit, protože, co kdyby náhodou.

Známe to všichni. Nic neobvyklého.

Co mě tentokrát překvapilo, byl způsob jakým mi slečna velmi laskavě a podbízivě vysvětlovala, že i když nemám auto a už sama neřídím, může mě srazit někdo na chodníku, či cestou v hromadné dopravě se stanu spolu účastníkem nehody a má zdravotní poranění, kvůli kterým málem umřu, budou mít trvalé následky. 

Abych tomu předešla, měla bych si platit pojištění, které se vztahuje na nejrůznější druhy a typy poranění a nehod.

Sama jsem pracovala na zákaznické lince, proto vím, jak je nepříjemné, když vás lidé sprostě posílají přímo do oněch míst i dál, dobře vím, že nabídkové slogany jsou předem vymyšlené a slečna u telefonu má ve svém projevu pramalou vůli, kromě svého tónu hlasu toho moc nevymyslí.

Proto si vždy vyslechnu všechno až do konce, ať chudáci nepřijdou o osobní ohodnocení, ale v tomto případě to fakt nešlo.

Víte, mám hodně dobře vyvinutou představivost, takže všechny nehody a zranění, co mi slečna do budoucích let prorokovala, jsem viděla do nejmenších detailů.

Všude krev, já v kómatu, vozíčky, berle, sténání a tak podobně.

Když stále přidávala nové a nové varianty a možnosti mých nehod a úrazů a já se ve svých představách dostatečně vykoupala v krvi, musela jsem ji zastavit, protože se mi začal stahovat žaludek.

Přesně takhle to funguje.

Člověk dostane strach. Strach z bolesti, z toho, že nebude soběstačný, či dokonce strach ze smrti a ovládne ho panika, co si tady bez něj ty nebohé děti počnou?

Ten hlas je tak sladký, starostlivý a přesvědčivý, jako Ti čerti v pohádkách, kteří vám nabídnou všechno co si přejete, jen se jim musíte upsat.

Pokud se vám zdá toto přirovnání přehnané, tak fakt není.

Obchod se strachem a zneužívání slabosti starších a osamělých lidí vesele roste a nese jména velkých pojišťovacích společností, které to s námi přece myslí dobře.

Když slyším větu" v případě úmrtí se vyplácí i 2 milióny korun" absolutně nechápu, jak tohle vůbec lidé mohou dopustit.

Copak to nevidíme, že si vlastně kupujeme nějaká privilegia, kdyby náhodou? 

Copak nechápeme, že když budeme mít trvalé následky, nebo dokonce umřeme, tak nám budou nějaké peníze s prominutím u prdele?

A co pozůstalí řeknete mi. Ženská vy nemáte zodpovědnost!

Já hlavně odmítám dopředu připouštět možnosti, že se něco takového stane a ještě si platit velké cifry pro případ, kdyby mě náhodou srazilo letadlo a podobné kraviny.

Vím, osud je osud, nikdo nevíme co nás čeká, ale proč se tím mám předem stresovat a bát se toho?

Protože tím, že takovou smlouvu s pojišťovnou (peklem) uzavřete, máte sice chvilku pocit, že je všechno kryté a v pohodě, ale ten strach z toho všeho na co jste se vlastně pojistili ve vás zůstává a roste.

V dobách dávno minulých, když se někomu něco vážného přihodilo, rodina se semkla, pomáhali sousedé a tak všichni svorně udělali co se dalo.

Když měl člověk umřít, tak umřel, pohřbil se pod strom a děti si rozebrali příbuzní.

Vím mnohdy těžké osudy, ale opravdu si myslíme, že když necháme pozůstalým peníze ze svých pojistek, nebo nemohoucí ležící dáme do ústavů, které můžeme za ty prachy zaplatit, že je to někoho učiní šťastnějším a my to máme fakt ošéfované?

Slušně jsem slečnu zastavila a se svým rezolutním ne, jsem se rozloučila.

Možná mám pro mnohé z vás špatné a nezodpovědné názory, ale já prostě se svým zdravím a strachem nekupčím.

Slečna zřejmě přišla kvůli zkrácenému hovoru o trochu peněz z osobního ohodnocení, ale mě se bude zase v mé nevědomosti hezky spát.

 

B.

 

 

 

Autor: Brigita Tóthová | pátek 8.2.2019 19:42 | karma článku: 21,48 | přečteno: 792x
  • Další články autora

Brigita Tóthová

Úklid

Je nedělní ráno, všichni ještě spí, jen venku cvrlikají ptáci a občas zaštěká pes. Auta dnes neslyším. Je neděle a město ještě pospává. Sedla jsem si před monitor a usrkávám černý čaj s citronem. Nedočkavě vyhlížím myšlenky.

2.4.2023 v 8:09 | Karma: 10,31 | Přečteno: 282x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Ráno

Bylo to jedno z těch rán, které vás překvapí svou intenzitou. Občas mě samotnou překvapí, jaké podněty ke mně přijdou, jaké myšlenky se vyklubají a chtějí být rozvíjeny. Jako živý obraz. Miluji ty chvíle. Přichází bez pozvání.

30.3.2023 v 9:43 | Karma: 7,85 | Přečteno: 203x | Diskuse| Poezie a próza

Brigita Tóthová

Bezkafí

Vždycky, když zůstanu doma a vypadnu z běžného rychlého koloběhu, beru čas pro sebe se vším všudy. Jeho terapeutické účinky nemají konkurenci.

29.3.2023 v 11:00 | Karma: 10,77 | Přečteno: 294x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Alice

Probudila ji bolest hlavy a tíha na celém těle. Jakoby na ní ležel parní válec a ona se marně snažila vymanit ze vší té těžkosti. Peřina ztuhlá nocí, omotaná kolem jejího těla, suplovala svěrací kazajku.

28.3.2023 v 7:03 | Karma: 11,90 | Přečteno: 360x | Diskuse| Poezie a próza

Brigita Tóthová

Blikající myšlenky

Když jsem se probudila, byla ještě tma. Probouzím se velmi brzy. Jako bych nechtěla něco propásnout. možná je to tím, že mám lehké spaní a hned z rána se kolem mě prohání kočky. Ve tmě přichází myšlenky na všechno možné.

25.3.2023 v 6:31 | Karma: 5,19 | Přečteno: 160x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Výběr osudu

Jak moc je možné ovlivnit vlastní osud a osudy našich dětí? Jak velkou moc máme změnit postoje a rozhodnutí, která jsou nám předhozena osudem k prožitku? Může nás zachránit někdo zvenčí, anebo jsme odkázáni jen sami na sebe?

24.3.2023 v 7:50 | Karma: 7,55 | Přečteno: 193x | Diskuse| Ostatní

Brigita Tóthová

Příběh o něčem jiném, než jsem původně chtěla.....

Který názor je ten správný? Má vůbec pravda patent na rozum? A jak vlastně vypadá? Už jako malá holka jsem se asi hodně ptala a moc nad vším přemýšlela. Z toho vyplývá, že jsem byla taky bezmezně důvěřivá a naivní.

21.3.2023 v 7:41 | Karma: 7,35 | Přečteno: 188x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Tanec na miskách vah

Láska mezi partnery, je jako nekonečný tanec na miskách vah. Ideálním stavem je rovnováha. Dokážeš to?

20.3.2023 v 6:44 | Karma: 5,78 | Přečteno: 183x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Lampy

Je možné posvítit si na lidskou duši? Máme dostatek světla sami pro sebe? Jsme způsobilí radit a svítit na cestu druhým, když jsme sami tak často ve tmě?

19.3.2023 v 6:58 | Karma: 6,30 | Přečteno: 195x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Příběh o semínkách a dopise

Možná za to mohlo jaro, které koketně začalo pomrkávat do mých špinavých oken. Slibuji sama sobě, že už s tím dnes určitě něco udělám. Má nepřekonatelná lenost nade mnou zatím každý den zvítězila.

23.3.2021 v 8:02 | Karma: 12,59 | Přečteno: 215x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Kleště

Je pondělí. Jak se to stalo, že ho přestávám mít ráda? Přestaň, říkám sama sobě, to pondělí nemůže za to, co na vás páchají, nebo spíše, co na sobě necháte páchat? Pomalu kráčím k budově, ve které se to všechno odehrává.

28.12.2020 v 17:43 | Karma: 28,28 | Přečteno: 1234x | Diskuse| Ostatní

Brigita Tóthová

Mizející světy

Pokaždé, když odemykám, ještě téměř ve tmě velké dveře u hlavního vchodu pod schody, jsem zvědavá. Zvědavá, co mi dnešní den s ní přinese. Co ještě umí a co už zapomíná, co nezvládne a v čem se naopak zlepšila. Opravdu zlepšila?

28.10.2020 v 7:44 | Karma: 26,40 | Přečteno: 631x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Dům na vodě (pokračování) - Oliverův příběh

Některé příběhy končí už s prvním písmenem a jiné se zdají být nekončící. Otevírají před námi další a další obrazy našich úvah a všemožných dějů. Můj začal zde: https://brigitatothova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=758223

9.10.2020 v 6:00 | Karma: 7,69 | Přečteno: 179x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Dům na vodě

Jsou dny, uprostřed kterých se nemůžeš rozhodnout, co máš udělat a kudy se vydat v životě dál. Takové, kdy Tvoje duše křičí, jako zběsilá, ve snaze uvidět před sebou světlý bod. A potom jsou dny, kdy pochopíš velmi rychle.......

1.10.2020 v 14:19 | Karma: 10,82 | Přečteno: 211x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Zírám

Dnešní ráno jsem dostala pěkně velkou fackovací lekci reality.Jen letmo jsem přejela titulky na svém monitoru, protože už delší dobu televize nemaje, nesleduji zprávy, abych tedy byla trochu v obraze.

19.7.2020 v 7:42 | Karma: 20,44 | Přečteno: 598x | Diskuse| Ostatní

Brigita Tóthová

Opravdu to tak chceme?

Opravdu je to nutné? Opravdu tohle chceme? Pro koho a proč to vlastně děláme? Pro lepší čísla ve statistikách? Kde se ztrácí svobodná vůle člověka? Všichni se jednou ocitneme v podobné situaci. Jak si to přejete vy?

15.7.2020 v 7:56 | Karma: 19,50 | Přečteno: 652x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Marmeláda

Občas se mi stává, že objevím neobyčejnosti v naprosto obyčejných věcech a činnostech, tvářících se, jako na první pohled docela stereotypní a nezáživné. O to více pohladí.

14.7.2020 v 8:26 | Karma: 11,59 | Přečteno: 358x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Příběh o popelnici a lidském štěstí

Kráčela jsem prázdnou ulicí, ve sluchátkách nezvykle skvělou hudbu, a před sebou černou, osamocenou popelnici. Na tom by nebylo nic divného, ve městě jich máme spousty. Tahle mě upoutala svou odstrčeností a hlavně papírovou taškou

19.1.2020 v 7:25 | Karma: 15,98 | Přečteno: 484x | Diskuse| Ostatní

Brigita Tóthová

Příběh o stresárně

Někdy mám pocit, že některé čekárny jsou schválně uzpůsobeny tak, aby pacienti ve své nemoci setrvali co nejdéle. Anebo to jsou inovativní metody léčby zocelováním nervového systému a já je ještě nepochopila.

11.1.2020 v 7:00 | Karma: 19,03 | Přečteno: 570x | Diskuse| Ostatní

Brigita Tóthová

Jak umlčet člověka

Je to vlastně tak snadné umlčet člověka. Stačí se jen na něj podívat shora. Nebo i klidně zpoza brýlí, či dlouhého psacího stolu, který vám oběma zajistí dokonalý odstup jeden od druhého.

4.1.2020 v 6:47 | Karma: 13,94 | Přečteno: 472x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 95
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 573x
Píšu pro sebe, protože psaní je moje láska, pro lidi, o lidech a o všem co mě nějakým způsobem osloví.

Baví mě zkoušet různé styly psaní a hlavně mě baví reagovat na podněty z venčí.

Můžete mi napsat i na email : brigita.tothova@seznam.cz

Vítejte u mě

Seznam rubrik