Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Příběh o mrtvých stromech a několika velkých proč

Celé mé ráno toho dne začalo nějak smutně. Vůbec jsem nevěděla co se děje. Prostě někde uvnitř divný smutek z něčeho, co se má stát. Za pár chvil bylo jasno.  

Kráčela jsem cestou, která byla kdysi dávno polňačkou.

Dnes už je kultivovaná, upravená, sjízdná  a pro člověka přijatelná.

Už dlouho jsem tudy nešla.

Měla jsem čas, autobus jel až za půl hodiny a chtěla jsem si popovídat se zvířaty v ohradách kolem cesty a taky si natrhat kopřivy na jarní detox.

Mladých kopřiv plno, ale byly moc špinavé a taky u té cesty, po které jezdili místní usedlíci , zřejmě ne moc zdravé.

No což. Aspoň ty koně a ovce pomyslím si.

Kde se poděla ta příroda, která tu ještě před rokem byla?

"Zmizela s pokrokem a taky s pohodlím nás lidí kočko", pomyslím si, když šlapu další metry po asfaltované cestě.

 Vystoupila jsem pomalu z boční, na hlavní cestu.

Celé mé ráno toho dne začalo nějak smutně. Vůbec jsem nevěděla co se děje. Prostě někde uvnitř divný smutek z něčeho, co se má stát. Za pár chvil bylo jasno.

Kráčela jsem směrem k zastávce a po levé straně, ano, ano, tam kde máme všichni srdce.

U silnice, ležely spadané ořezané větve stromů.

Měly pupence, nevypadaly vůbec nemocné, ani poškozené.

Ležely tam, jako uříznuté ruce, které krvácely. Některé už začínaly kvést, na jiných byly vidět  kočičky.

U mě v hlavě jediná otázka PROČ?

Už v tuhle chvíli se mi spustily slzy, které nešly ničím zastavit.

Měla jsem asi deset minut do odjezdu autobusu.

Hřbitov, kde odpočívala jedna má bývalá svěřenkyně byl blízko a tak jsem se šla za ní  uklidnit.

Už při příchodu branou něco nebylo v pořádku.

Něco chybělo.

Chvíli jsem stála u hrobu a rozhlížela se.

Ano už vím..Alej...Krásná stromová alej, která zdobila hřbitov, nabízela stín a tvořila neodmyslitelnou atmosféru toho místa. Nádherné košaté stromy, které chránily před sluncem, mnoho desítek let rostly, aby se staly nenahraditelnou a živou součástí prostoru, byly pryč.

Všechny do jednoho. Zbyly po nich jen pařezy a já stála v šoku pod křížem Ježíše, na který svítilo slunce a opět se ho ptala PROČ?

V tu chvíli jsem zahlédl dva muže v pracovních uniformách, kteří si o kus dál u jednoho hrobu povídali. Prostě mi to nedalo a šla jsem jsem za nimi.

"Dobrý den. Prosím vás, proč jste pořezali všechny ty stromy? Byly nemocné?", povídám vlídně.

Pánové se na mě shovívavě podívali a jeden z nich odvětil: "Stromy jsme museli setnout, protože se tady bude stavět nový chodník mezi hroby a ty stromy zavázely. Lidé si stěžovali, že se jim špatně chodí", odvětil jeden z nich.

Stála jsem jako opařená s pusou otevřenou a zmohla jsem se jen na tiché : 

"Děkuji za vysvětlenou. Není to trochu nesmyslné zabíjet stromy, které tady tak dlouho rostly, jen kvůli pohodlnosti lidí a pak tady vysadit nové, abychom to jakože vyřešili?"

"Osmdesát procent toho, co nám nařídí postrádá logiku milá paní", odpověděl ten druhý.

Slunce svítilo, mé slzy nekontrolovaletně tekly a v hlavě jsem měla opravdu velký bordel z otázek, které se draly na povrch.

Kdo si myslíme, že jsme?

Jak můžeme neustále dokola zabíjet všechno živé kolem sebe, jen pro své pohodlí, jen proto, že nám vadí větve na cestě, nebo stromy zasahují do naplánovaného chodníku?

Přijde vám to opravdu normální s naší inteligencí a mozkem, který máme k myšlení a jímž se odlišujeme od zvířat a rostlin, neustále vymýšlet takové hovadiny a podrazy?

Jak bychom se cítili my, kdyby nás jen tak někdo podřezal, protože mu vadíme na jeho cestě?

Když jsem nasedla do autobusu směr domov, sedly si za mě dvě mladé dívky, které mi svým rozhovorem ještě prohloubily beznaděj v mé duši, kterou jsem právě uvnitř prožívala.

U obou dívek rozpadlé rodiny. Několikátý přítel maminky, který si určoval podmínky v domě, který ona s námahou postavila a vzala si hypotéku až do smrti. 

Zakazoval jí psa, kterého si tak moc přála a vadilo mu, že dobře a slušně vychází s bývalým manželem, jejím otcem, se kterým se rozvedla.

Běžná věc, řeknete si.

A já se ptám. Jak můžeme rozhodovat, co je a není dobré pro přírodu? 

Co zabít, a nebo nechat žít, když sami máme ve svých životech neskutečný bordel a umíráme za živa?

Jsme ještě vůbec lidé?

Autor: Brigita Tóthová | pondělí 1.4.2019 19:41 | karma článku: 16,25 | přečteno: 354x
  • Další články autora

Brigita Tóthová

Úklid

Je nedělní ráno, všichni ještě spí, jen venku cvrlikají ptáci a občas zaštěká pes. Auta dnes neslyším. Je neděle a město ještě pospává. Sedla jsem si před monitor a usrkávám černý čaj s citronem. Nedočkavě vyhlížím myšlenky.

2.4.2023 v 8:09 | Karma: 10,31 | Přečteno: 282x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Ráno

Bylo to jedno z těch rán, které vás překvapí svou intenzitou. Občas mě samotnou překvapí, jaké podněty ke mně přijdou, jaké myšlenky se vyklubají a chtějí být rozvíjeny. Jako živý obraz. Miluji ty chvíle. Přichází bez pozvání.

30.3.2023 v 9:43 | Karma: 7,85 | Přečteno: 204x | Diskuse| Poezie a próza

Brigita Tóthová

Bezkafí

Vždycky, když zůstanu doma a vypadnu z běžného rychlého koloběhu, beru čas pro sebe se vším všudy. Jeho terapeutické účinky nemají konkurenci.

29.3.2023 v 11:00 | Karma: 10,77 | Přečteno: 294x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Alice

Probudila ji bolest hlavy a tíha na celém těle. Jakoby na ní ležel parní válec a ona se marně snažila vymanit ze vší té těžkosti. Peřina ztuhlá nocí, omotaná kolem jejího těla, suplovala svěrací kazajku.

28.3.2023 v 7:03 | Karma: 11,90 | Přečteno: 360x | Diskuse| Poezie a próza

Brigita Tóthová

Blikající myšlenky

Když jsem se probudila, byla ještě tma. Probouzím se velmi brzy. Jako bych nechtěla něco propásnout. možná je to tím, že mám lehké spaní a hned z rána se kolem mě prohání kočky. Ve tmě přichází myšlenky na všechno možné.

25.3.2023 v 6:31 | Karma: 5,19 | Přečteno: 160x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy

25. dubna 2024

Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...

Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu

25. dubna 2024

Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...

Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury

25. dubna 2024

Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...

Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha

24. dubna 2024  22:47

Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...

  • Počet článků 95
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 573x
Píšu pro sebe, protože psaní je moje láska, pro lidi, o lidech a o všem co mě nějakým způsobem osloví.

Baví mě zkoušet různé styly psaní a hlavně mě baví reagovat na podněty z venčí.

Můžete mi napsat i na email : brigita.tothova@seznam.cz

Vítejte u mě

Seznam rubrik