Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Tanec na miskách vah

Láska mezi partnery, je jako nekonečný tanec na miskách vah. Ideálním stavem je rovnováha. Dokážeš to?

Opět to prošvihla. Ten moment, kdy začala žít jeho život, místo svého. Vztekle vytáhla láhev vína z tašky a nedočkavě uvolnila tekutinu do průhledné sklenice, kterou do sebe obrátila na ex..

copak to pomůže ty trubko? myslíš, že ta deziluze dostane okamžitě jinou barvičku? ani po třech flaškách! bude to čím dál horší, vždyť to dobře víš!

Další sklenička odplavila asi na vteřinu myšlenky na jeho další NE, kterým ji opět počastoval v telefonu. Samozřejmě to pěkně zabalil do saténových řečiček. Musím, je to moje povinnost a korunoval to svým obligátním, vím, že to chápeš.

kurva nechápu a nechci pochopit. kurva se neříká, nesměle poznamenala její slušnost. o pardon. jiné slovo, které by mi momentálně trochu ulevilo není.

A tak je to pořád. Kdykoliv zavolá, že má na ni chvíli čas, ONA, jako slepice, natřese omšelé a šedivé, znavené a zplihlé peří, utíkající pro svou dávku radosti. Bože to je taková ubohost! Uvědomuje si to docela dobře, ale jen když má dvojku v sobě. Za střízliva, jakoby oslepla. Tolikrát si slibovala, že příště, příště, mu řekne NE. Ona?! Pche…sešlo z toho po jeho první větě… Jiní lidi jsou závislí na chlastu nebo cigaretách, ona musí být prostě závislá na něm….Bože! A ještě o tom ví.

Nejhorší jsou absťáky. Mají jasně domluvený termín, ona se těší, jak mimino na mámino prso a najednou přijde zpráva, že něco (desítky stále stejných výmluv), anebo se stala pohroma světového významu.

poslední věty bývají, miluji tě ….vím, že to pochopíš….ok. tak dneska to bude jinak holčičko! žádné proudy slz a litování. okamžitě se vzchop.

Stojí před zrcadlem s nabarvenou hlavou, pokrývá si vlasy igelitkou a ručníkový turban tomu dodá patřičný důraz. Z cédéčka řve zrovna zpěvák slovo INDIVIDUALITA. Pořád se umí zasmát absurditám všedních situací. Dolévá si další sklenku a uvolňuje své srdce z korzetu upjatosti.

prostě mu dneska nezvedne telefon. ha! to bude pomsta! prosím tě nebuď trapná. jaká pomsta!?   bude jedině rád, že nemusí poslouchat tvoje nářky a roztřesený hlas. prostě se neumíš chovat, jako „mrcha“ a to je pěkná chyba.

Chyba v lásce? Když miluješ? Je přece normální, že ti ten druhý chybí. Jednou týdně pár hodni je fakt málo. Copak tohle je láska? Občasné výkřiky jeho činů se rozplývají v minulosti.

Vyčítat nic nemá smyl. Už jsme staří na hry, na blbiny a možná i na to, hledat si někoho dalšího.   Strach z bolesti je silnější než rázný upřímný výkřik duše. A tak chodíme kolem horké kaše a snažíme se najít společný přijatelný tón. Když se chceme otevřít a říct vnitřní pravdu, která se v nás hromadí, jsme často umlčeni změnou tématu. ale jak právě zpívá Rišo, štěstí je krásná věc.

Tak proč se šťastná necítí? Její život se scvrkl na cesty z práce a domů, naplněné stereotypem všedních dní a očekáváním. Co by dala za večerní procházku, nebo rozhovor v trávě. Bez cíle, beze spěchu, bez domlouvání, naplněné chtěním. Chtění obou zúčastněných.

je tak jednoduché pořád říkat a psát miluji tě….jak to pozná, když tu není?…není! Krokodýlí slzy se  kutálí po tvářích, v šuplíku zvoní telefon, láhev je dopitá a další protrápený den udělal zářez v jejím osudu.

A ona, rozechvěle a přiopile opětovně vstupuje na misky vah, aby našla ztracenou rovnováhu……

Foto Petra Zjanová

Autor: Brigita Tóthová | pondělí 20.3.2023 6:44 | karma článku: 5,77 | přečteno: 182x
  • Další články autora

Brigita Tóthová

Úklid

Je nedělní ráno, všichni ještě spí, jen venku cvrlikají ptáci a občas zaštěká pes. Auta dnes neslyším. Je neděle a město ještě pospává. Sedla jsem si před monitor a usrkávám černý čaj s citronem. Nedočkavě vyhlížím myšlenky.

2.4.2023 v 8:09 | Karma: 10,31 | Přečteno: 280x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Ráno

Bylo to jedno z těch rán, které vás překvapí svou intenzitou. Občas mě samotnou překvapí, jaké podněty ke mně přijdou, jaké myšlenky se vyklubají a chtějí být rozvíjeny. Jako živý obraz. Miluji ty chvíle. Přichází bez pozvání.

30.3.2023 v 9:43 | Karma: 7,85 | Přečteno: 203x | Diskuse| Poezie a próza

Brigita Tóthová

Bezkafí

Vždycky, když zůstanu doma a vypadnu z běžného rychlého koloběhu, beru čas pro sebe se vším všudy. Jeho terapeutické účinky nemají konkurenci.

29.3.2023 v 11:00 | Karma: 10,77 | Přečteno: 293x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Alice

Probudila ji bolest hlavy a tíha na celém těle. Jakoby na ní ležel parní válec a ona se marně snažila vymanit ze vší té těžkosti. Peřina ztuhlá nocí, omotaná kolem jejího těla, suplovala svěrací kazajku.

28.3.2023 v 7:03 | Karma: 11,90 | Přečteno: 360x | Diskuse| Poezie a próza

Brigita Tóthová

Blikající myšlenky

Když jsem se probudila, byla ještě tma. Probouzím se velmi brzy. Jako bych nechtěla něco propásnout. možná je to tím, že mám lehké spaní a hned z rána se kolem mě prohání kočky. Ve tmě přichází myšlenky na všechno možné.

25.3.2023 v 6:31 | Karma: 5,19 | Přečteno: 160x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Výběr osudu

Jak moc je možné ovlivnit vlastní osud a osudy našich dětí? Jak velkou moc máme změnit postoje a rozhodnutí, která jsou nám předhozena osudem k prožitku? Může nás zachránit někdo zvenčí, anebo jsme odkázáni jen sami na sebe?

24.3.2023 v 7:50 | Karma: 7,55 | Přečteno: 193x | Diskuse| Ostatní

Brigita Tóthová

Příběh o něčem jiném, než jsem původně chtěla.....

Který názor je ten správný? Má vůbec pravda patent na rozum? A jak vlastně vypadá? Už jako malá holka jsem se asi hodně ptala a moc nad vším přemýšlela. Z toho vyplývá, že jsem byla taky bezmezně důvěřivá a naivní.

21.3.2023 v 7:41 | Karma: 7,35 | Přečteno: 188x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Lampy

Je možné posvítit si na lidskou duši? Máme dostatek světla sami pro sebe? Jsme způsobilí radit a svítit na cestu druhým, když jsme sami tak často ve tmě?

19.3.2023 v 6:58 | Karma: 6,30 | Přečteno: 195x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Příběh o semínkách a dopise

Možná za to mohlo jaro, které koketně začalo pomrkávat do mých špinavých oken. Slibuji sama sobě, že už s tím dnes určitě něco udělám. Má nepřekonatelná lenost nade mnou zatím každý den zvítězila.

23.3.2021 v 8:02 | Karma: 12,59 | Přečteno: 215x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Kleště

Je pondělí. Jak se to stalo, že ho přestávám mít ráda? Přestaň, říkám sama sobě, to pondělí nemůže za to, co na vás páchají, nebo spíše, co na sobě necháte páchat? Pomalu kráčím k budově, ve které se to všechno odehrává.

28.12.2020 v 17:43 | Karma: 28,28 | Přečteno: 1234x | Diskuse| Ostatní

Brigita Tóthová

Mizející světy

Pokaždé, když odemykám, ještě téměř ve tmě velké dveře u hlavního vchodu pod schody, jsem zvědavá. Zvědavá, co mi dnešní den s ní přinese. Co ještě umí a co už zapomíná, co nezvládne a v čem se naopak zlepšila. Opravdu zlepšila?

28.10.2020 v 7:44 | Karma: 26,40 | Přečteno: 631x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Dům na vodě (pokračování) - Oliverův příběh

Některé příběhy končí už s prvním písmenem a jiné se zdají být nekončící. Otevírají před námi další a další obrazy našich úvah a všemožných dějů. Můj začal zde: https://brigitatothova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=758223

9.10.2020 v 6:00 | Karma: 7,69 | Přečteno: 179x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Dům na vodě

Jsou dny, uprostřed kterých se nemůžeš rozhodnout, co máš udělat a kudy se vydat v životě dál. Takové, kdy Tvoje duše křičí, jako zběsilá, ve snaze uvidět před sebou světlý bod. A potom jsou dny, kdy pochopíš velmi rychle.......

1.10.2020 v 14:19 | Karma: 10,82 | Přečteno: 211x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Zírám

Dnešní ráno jsem dostala pěkně velkou fackovací lekci reality.Jen letmo jsem přejela titulky na svém monitoru, protože už delší dobu televize nemaje, nesleduji zprávy, abych tedy byla trochu v obraze.

19.7.2020 v 7:42 | Karma: 20,44 | Přečteno: 598x | Diskuse| Ostatní

Brigita Tóthová

Opravdu to tak chceme?

Opravdu je to nutné? Opravdu tohle chceme? Pro koho a proč to vlastně děláme? Pro lepší čísla ve statistikách? Kde se ztrácí svobodná vůle člověka? Všichni se jednou ocitneme v podobné situaci. Jak si to přejete vy?

15.7.2020 v 7:56 | Karma: 19,50 | Přečteno: 652x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Marmeláda

Občas se mi stává, že objevím neobyčejnosti v naprosto obyčejných věcech a činnostech, tvářících se, jako na první pohled docela stereotypní a nezáživné. O to více pohladí.

14.7.2020 v 8:26 | Karma: 11,59 | Přečteno: 358x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Příběh o popelnici a lidském štěstí

Kráčela jsem prázdnou ulicí, ve sluchátkách nezvykle skvělou hudbu, a před sebou černou, osamocenou popelnici. Na tom by nebylo nic divného, ve městě jich máme spousty. Tahle mě upoutala svou odstrčeností a hlavně papírovou taškou

19.1.2020 v 7:25 | Karma: 15,98 | Přečteno: 484x | Diskuse| Ostatní

Brigita Tóthová

Příběh o stresárně

Někdy mám pocit, že některé čekárny jsou schválně uzpůsobeny tak, aby pacienti ve své nemoci setrvali co nejdéle. Anebo to jsou inovativní metody léčby zocelováním nervového systému a já je ještě nepochopila.

11.1.2020 v 7:00 | Karma: 19,03 | Přečteno: 570x | Diskuse| Ostatní

Brigita Tóthová

Jak umlčet člověka

Je to vlastně tak snadné umlčet člověka. Stačí se jen na něj podívat shora. Nebo i klidně zpoza brýlí, či dlouhého psacího stolu, který vám oběma zajistí dokonalý odstup jeden od druhého.

4.1.2020 v 6:47 | Karma: 13,94 | Přečteno: 472x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

PO vánoční rozjímání

Stály jsme uprostřed kostela, vnímaly tu nádhernou záři zlata všude kolem. Slunce venku nesvítilo, ale i tak jsme měly pocit, jakoby bylo všudy přítomno. Varhany hrály krásné liturgické písně, kostel byl plný k prasknutí.

2.1.2020 v 8:34 | Karma: 9,91 | Přečteno: 219x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 95
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 573x
Píšu pro sebe, protože psaní je moje láska, pro lidi, o lidech a o všem co mě nějakým způsobem osloví.

Baví mě zkoušet různé styly psaní a hlavně mě baví reagovat na podněty z venčí.

Můžete mi napsat i na email : brigita.tothova@seznam.cz

Vítejte u mě

Seznam rubrik