Zrcadlová chvilka

16. 05. 2018 5:22:51
Kráčela jsem po chodníku, slunce svítilo a krásně lechtalo na nose. Stálo proti mě, opřené o popelnici a zářilo do dáli.

I přesto, že bylo rozbité, i přesto, že vypadalo velmi uboze, svítilo ve slunečním světle, jako nějaký zázračný vchod do jiného světa.

Stálo u popelnic, vyhozené, zapomenuté, nepotřebné a nehodící se k ničemu.

Koukala jsem na rozbité zrcadlo před sebou a v mé hlavě se rozběhlo hned několik příběhů, které vysvětlovaly jeho zubožený vzhled.

Třeba ho chtěl nějaký muž pověsit, aby udělal radost své milé, která ho už tolikrát prosila, aby jí ho přidělal na zeď.

Třeba jí ho tam stále nechtěl připevnit, protože věděl, že to moc dobře neumí, protože paneláková zeď je prostě na nic, protože se drolí, nebo neměl správnou výbavu, nebo neměl ten správný mužský vzor, který by ho naučil, že musí vyvrtat díru a dát do ní hmoždinku, protože zrcadlo jen tak nějaký hřebíček neudrží.

Třeba byl jen líný a nechtělo se mu.

Třeba ho shodily děti, které měly v koupelně námořnickou bitvu a tak dlouho po sobě házely gumové hračky plné pěny a vody, až prostě jedna rána způsobila jeho pád.

Třeba se před ním milovali dva lidé, kteří si rádi užívali pohledu na sebe samotné v těchto intimních chvílích a v momentě, kdy muž posadil ženu na pračku, zapomněl na to, že zrdcadlo moc dobře nedrží a jejich vášeň způsobila jeho upadnutí a rozbití.

Třeba ho rozbila ve smutku žena, která zjistila, že její muž má mladou a krásnou milenku.

Uviděla ho líbat se s ní v parku na lavičce, když vedla maličkou dcerku domů ze školky, aby uvařila, poklidila, přečetla maličké pohádky, vyžehlila mu košile, které potřeboval každý den čisté a voňavé, protože býval až do večera pryč.

Moc práce říkával.

Když se uplakaná postavila před to krásné zrcadlo najednou se na svou bolest ve svých očích už nemohla dívat a rozbila ho prvním co měla po ruce.

Stmívalo se.Posbírala všechny střepy, odnesla zrcadlo k popelnici.

Když se už za tmy vrátil její manžel domů a vyprávěl jí, jak to měl velmi náročné v práci, držela v ruce pevně jeden střep, který ji pořezal dlaň.

Potřebovala cítit nějakou fyzickou bolest, která přehluší to, co se odehrávalo uvnitř.

Muži řekla, že zrcadlo rozbila malá, když si hrála na princezny a ránu má od neopatrného úklidu.

Celou noc nespala a těšila se na den, až ho popeláři odvezou.

A nebo ho tam prostě jen pohodil někdo, kdo si koupil nové a už se mu nehodilo.

Pak ho u popelnic rozbili kolemjdoucí opilci.

Koukala jsem na jeho rozbitou plochu a vybavila si momenty mého dětství, kdy můj tatínek před zrcadlem při holení pózoval a volal : "Bože, proč jsem tak krásný!?"

Musela jsem se vždycky smát. Vlastně jsem mu záviděla.

Tak dlouho mi trvalo, než jsem dokázala stát před tou hladkou plochou a se zalíbením hledět do svých modrých očí, kdy jsem se naučila mít se aspoň trochu ráda.

Se svými pihami, slovanskými boky, vystouplým břichem a na můj vkus ne moc bujným poprsím.

Máme to tak všichni.

Pořád hledáme chyby, na sobě, na všech a na všem kolem.

Většinou si začneme vážit sami sebe, života a zdraví až ve chvíli, kdy stojíme na hraně a něco se přihodí.

Stála jsem na chodníku a dívala se za popelářským autem.....

Autor: Brigita Tóthová | středa 16.5.2018 5:22 | karma článku: 8.96 | přečteno: 165x


Další články blogera

Brigita Tóthová

Tvarůžci

Dny byly slunečné, babí léto, jak má být. Listy se povalovaly na chodnících a koketně si s nimi pohrával příjemný větřík. Lidé posedávali na lavičkách, aby načerpali poslední sluneční paprsky před příchodem pošmourna.

20.10.2018 v 7:30 | Karma článku: 12.31 | Přečteno: 260 | Diskuse

Brigita Tóthová

Šedá myš

Málem jsem na ni šlápla. Šla jsem zasněným krokem polo rozbitou cestou, která vede kolem místa, kde pravidelně potkávám srnku, ledabyle se povalující na trávě.

18.10.2018 v 5:24 | Karma článku: 11.65 | Přečteno: 331 | Diskuse

Brigita Tóthová

Karel

Pokaždé, když přicházím, sedí ve vstupní hale a kouká do neznáma.Vyhaslý pohled, který míří do jednoho bodu někde na protilehlé zdi.Před sebou plastový kelímek s kávou z automatu, u které dost často pospává.

10.9.2018 v 6:22 | Karma článku: 20.24 | Přečteno: 445 | Diskuse

Brigita Tóthová

Příběh o rudé rtěnce, tajném polibku a dobrém konci

Ležel otráveně v posteli a zacpával si uši polštářem. Matka zase v koupelně vyzpěvovala ty odporné romantické songy, které už pěkně dlouho nesnášel. Naposledy si je pouštěl se svou láskou, když se spolu milovali v autě.

15.8.2018 v 8:26 | Karma článku: 21.65 | Přečteno: 575 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vlastimil Fürst

Nebezpečné lichotky

Otázali se ho: „Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš a nestraníš nikomu, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?“

21.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 12.90 | Přečteno: 161 | Diskuse

Veronika Kovářová

Jak překonat strach ze změny

Potenciál posunu vpřed tkví v překonání strachu udělat to, k čemu jsme vedeni. Pokud přijmeme ten fakt, že v každý moment dostáváme přesně to, co potřebujeme, zbavíme se postupně strachu, který nám předkládá falešné důkazy.

21.10.2018 v 18:00 | Karma článku: 7.80 | Přečteno: 291 | Diskuse

Jan Jílek

Plechová prsa a řeholní sestry

Tak se dočítám, že jedni bolševici, vyznamenávají jiné bolševiky. A všichni se tomu diví. Já ne. Přeci jen, když jim už tak málo lidi věří, tak si dělají radost mezi sebou.

21.10.2018 v 0:40 | Karma článku: 22.05 | Přečteno: 637 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Provokující předstírání

Nespustili ho však z očí. Poslali své lidi, kteří měli předstírat, že to myslí upřímně, aby jej přistihli při výroku, pro nějž by ho mohli vydat vladařově moci a soudu. (Lukáš 20,20)

20.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 257 | Diskuse

Olga Steinerová

Náladění - Babí léto odlétlo před pár dny

Rána již bývají chladná a večer je zima. Z mlhy se dopoledne vyklube slunce a přes den hřeje, jako dřív. Příroda má zvláštní půvab. Je babí léto.

20.10.2018 v 15:58 | Karma článku: 5.51 | Přečteno: 79 | Diskuse
Počet článků 50 Celková karma 16.47 Průměrná čtenost 575

Píšu pro sebe, protože psaní je moje láska, pro lidi, o lidech a o všem co mě nějakým způsobem osloví.

Baví mě zkoušet různé styly psaní a hlavně mě baví reagovat na podněty z venčí.

Můžete mi napsat i na email : brigita.tothova@seznam.cz, nebo si přečíst další články na mém soukromém blogu : 

http://srdcovcesta-brigit.blogspot.cz/.

Vítejte u mě





Najdete na iDNES.cz