Svobodné vztahy

Nová doba si žádá i nové pojetí partnerských vztahů. Pořád kolem sebe slyším o svobodě ve vztahu. Velmi hezká myšlenka, avšak dokážeme jí opravdu prožívat v realitě? Nebo se zatím jedná o další nedosažitelnou ideu?

Opět se v mém životě začali objevovat muži. Jsem za to moc ráda, protože poslední rok, jsem v následku svých vztahových zranění od sebe muže odháněla.

To, že mě kontaktují, je pro mě krásnou zprávou, že můj strach z jejich přiblížení pomalu mizí.

Velmi mě začal zajímat mužský svět a jejich vidění světa.

Často mi píší i muži zadaní a ženatí, kteří mají problémy ve svých vztazích.

Někteří jsou velmi sdílní a otevření, takže díky tomu pronikám i k jejich duším a milé ženy, nikdy by mě nenapadlo, že to napíšu, nebo řeknu, ale někdy jim fandím o trochu víc, než nám samotným.

Opravdu to mají v mnoha věcech těžší, co se vztahů týče.

Trvá jim totiž mnohem déle, než se ze svých zranění a traumat vylížou. Některým se to nepodaří vůbec.

A je velkou pravdou, že jsou často ve vztahových záležitostech bezradní, přešlapují na místě, jako nerozhodné děti (pánové prominou). 

Na povrchu velcí tvrďáci a mistři situace, ale uvnitř to tak většinou nemají.

O tom dnes ale psát nebudu. 

Často jsem teď slýchávala, že mnozí muži, ale i ženy, upřednostňují svobodu ve vztahu.

Když se to jen tak napíše, tak si všichni myslí, že je to jasné a není se o čem se vlastně bavit.

Udělala jsem si malý osobní průzkum, protože mě velmi zajímalo, co si muži a ženy představují pod pojmem SVOBODNÝ VZTAH.

Oslovila jsem pár mých přátel, mužů a žen, a zeptala se na jejich pohled.

Opět jsem byla překvapená.

Muži upřednostňovali, aby si  ve svobodném vztahu mohli dělat co chtějí a s kým chtějí, svoboda pohybu a také volný čas pro sebe na záliby. (Až jsem si říkala, proč vlastně ty ženy na vztahy potřebují. Ale to je nám všem jasné že:-):-))

Ženy to měly obdobné, ale už tam prosvítaly i emoční náznaky, jako to, že si přejí, aby mohly partnerovi věřit a ať jsou k nim muži upřímní.

Uvědomila jsem si opět naši rozdílnost. Pokud chtějí muži svobodu, většinou jsou zacíleni na sebe a neberou v potaz ostatní zúčastněné. My ženy to máme jinak, přemýšlíme o svobodě vždy v nějakém vztahu. K partnerovi, nebo dětem.

Málo přemýšlíme jen nad sebou. Máme více vyvinutou empatii a soucítění s druhými. Ale také je to normální a přirozené. Je to součást naší ženské podstaty.

Každopádně mi přijde, že naše dary málo využíváme. Z mého osobního výzkumu vyplynulo, že naše svoboda se často odvíjí od potřeb, nebo projevů našeho partnera, nebo rodiny, ale muži to mají jednoznačné.

Pokud jim žena moc zasahuje do jejich prostoru, tak se většinou ohradí, nebo se v horším případě poohlédnou jinam.

Já  mám pojem svobodného vztahu, také spojený s emoční rovinou.

Zásadní a prvotní je pro mě upřímnost. Pokud jsme spolu s partnerem k sobě absolutně upřímní a pravdiví ,a věřte že to někdy bolí, pak dokážu i já vytvořit velký prostor svobody pro sebe i pro něj.

Většinou se setkávám s tím, že na teoretické úrovni nám to všem jde skvěle, ale v životě to pak vypadá trochu jinak.

Představte si klasickou, obyčejnou situaci.

Jste muž, a kamarádka z mládí, kterou jste dlouho neviděl vás pozve na kávu. S radostí slíbíte a těšíte se. Neohlížeje se na nikoho a nic. Máte přece svobodný vztah.

Jak už to tak bývá, zrovna volá přítelkyně a chce se odpoledne sejít a probrat s vámi nějakou "neodkladnou" záležitost.

 Dokážete ji odmítnout a říci pravdu? Být upřímní a na rovinu říct, jak se věci mají, i když víte, že se jí to třeba dotkne?

Jste přítelkyně, která volá muži. 

Co by jste se raději dozvěděla? Jste opravdu připravená na to slyšet, že se váš miláček sejde odpoledne s nějakou kamarádkou, kterou vůbec neznáte a vaše setkání posune na další den? Dokážete tuto informaci vstřebat a ocenit, že vám partner nelže? Máte přece svobodný vztah....

Běžná, obyčejná situace, která se stává dnes a denně.

Můj muž z příběhu se zachoval, jako většina jiných, kteří chtějí svobodu vztahu pro sebe, ale neumí ji žít v realitě. Partnerce řekl, že musí zůstat déle v práci a odpoledne si sedl s kamarádkou do kavárny. Kamarádka chtěla sedět na zahrádce, protože krásně svítilo slunce. Jak už to tak v životě bývá, zrovna v tuto chvíli vystoupila z auta přítelkyně dotyčného, která jela vyřizovat něco do banky, která stojí vedle kavárny a viděla, jak její přítel, který má být v práci, líbá cizí ženu na tvář, vesele s ní laškuje a je celý blažený z její přítomnosti.

Jistě si dokážete představit, co tato žena prožívala.Určitě i každý muž pochopí, kolik bolesti a zklamání v srdci ucítila. Odjela se slzami v očích.

Muž strávil příjemné dvě hodiny s kamarádkou a tím pro něj celá záležitost skončila. Další setkání je v plánu až za rok, kdy bude kamarádka opět na návštěvě u rodičů. 

Pro svou přítelkyni se stal lhářem a nevěrníkem, aniž o tom věděl. Velmi se divil, když mu přestala brát telefony a nereagovala na jeho zprávy.

Bylo mu smutno, protože jí přece miloval. nechápal co se stalo.

Ztratila v něj důvěru. Po mnoha týdnech trápení, našla odvahu, řekla mu co viděla a jaké emoce prožila. I když se omlouval, i když vysvětloval, ztracenou důvěru už získat zpět nedokázal. Jeho přítelkyně pokaždé, když musel zůstat déle v práci ucítila jeho lež a časem začala velmi žárlit i na jeho ostatní aktivity, jako pravidelná setkání s kamarády, nebo pracovní akce...Svoboda se ztratila..Vztah skončil.

Zdánlivě nevinná lež a banalita, která byla začátkem konce mnoha krásných a nadějných vztahů.

Pokud žena ztratí v muže důvěru, pak je to často nevratné a velmi špatně se s tím žije. Pokud muž není k ženě pravdivý a upřímný od prvopočátku, pak není možné budovat dlouhodobý ani SVOBODNÝ VZTAH.

Troufáte si, žít svobodný vztah?

Dokážete to žít v realitě?

Jaké jsou vaše zkušenosti?

Přeji nám všem spoustu dní v pravdě a upřímnosti na cestě ke svobodě.