Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Příběh o dveřích a jednom nekonečném setkání

Sněžilo a Julie se pomalu šourala směrem ke dveřím, které pro ni byly vstupem do jiné reality. Vždy dávaly jejímu dosavadnímu životu jiný rozměr, smysl a pokaždé, když z nich vycházela ven, byla jiná než dřív

Tentokrát byly dveře jinde, než si myslela. Jiné písmeno, jiné označení pro oddělení, na kterém ještě nikdy nebyla.

Tentokrát byly dveře zamčené. Hledala zvonek, na který zazvonit, aby se dostala do prostoru za sklem.

Za chvilku přišla ochotná mladá sestřička, která ji popostrčila dovnitř.

Tichým hlasem pozdravila a pokračovala dále ve své práci.

"Prosím Vás, najdu tady pokoj číslo pět?", zdržela ji ještě Julka svým dotazem.

"Ano. Je to úplně vzadu vpravo", odpověděla sestra a zmizela za nějakými dveřmi.

Julka kráčela krátkou chodbou, malby příjemné, sem tam nějaký obrázek, minula se s mladým mužem, který trénoval chůzi o berlích, a uviděla pootevřenými dveřmi pár sestřiček v sesterně.

Pobíhaly po pokoji, štěbetaly, smály se a  chystaly léky, nebo si vařily kávu, kdo ví.

Ten nevšedně veselý výjev působil v ponurém nemocničním prostředí, jako reklama na nějakou ženskou párty.

Julka se musela usmát sama sobě. A proč by tady vlastě měla být smrtelně vážná?

Protože tady lidé umírají?

Někteří. Někteří ne. Jsou tady jen na chvíli, a pak se vrací zpátky do života.

I když pokroucení, jiní, třeba i bolaví, ale živí.

A zrovna pro tyhle druhé případy je třeba se smát, aby se jim žít chtělo.

 

Než vstoupila do pokoje, kde ležela Olga, zhluboka se nadechla a během vteřiny se připravila na všechno, čím ji v posledních dnech všichni strašili. Viděla toho za svůj život už dost. Nebála se.

Tiché ťuknutí na dveře a její klidný pozdrav mírně probral všechny na pokoji.

Olga spala. Ústa otevřená, ale vypadala klidně a spokojeně. Ruce měla volné, modřiny od injekcí a připoutání, se ztrácely.

Julka se na ni chvíli dívala a srdce se ji zpomalilo v pravidelném rytmu, jejího oddechování.

Vedle Olgy ležela velmi krásná starší dáma s fialově nabarvenými vlasy a smutným úsměvem.

Julka se jí zeptala, jak dlouho asi Olga spí.

"Jo to já nevím milá zlatá", odpověděla "fialka".

Než se Julie svlékla a zašla za sestrami pro pár informací, už se Olga samovolně probudila, a když uslyšela její hlas, bezděčně začala sahat po její ruce a usmívat se.

Julka si s radostí přisunula židli k posteli a nechala si mačkat ruku, celá šťastná, že ji Olga poznala. 

Chvílemi ji tekly slzy, které se nesnažila ani zastavit, protože dobře věděla, že Olga už ji skoro nevidí.

Nechala Olgu povídat její zmatené a nesouvislé věty, kterými se snažila popsat, jak prožila čas bez Julie.

Nechala ji mluvit. Na obsahu těch vět nezáleželo. Ani na slovech, které se ztratily. Obě dobře věděly, že si plně pamatují a uvědomují ten společně prožitý čas.

Když Olga zmlkla a její pohled zůstal v jednom bodu pokoje, začala ji Julka připomínat všechny příhody z kostela, procházek a také spolu probraly všechny knihy, které ji předčítala.

Olga se usmívala, souhlasně kývala a držela se jí za ruku.

 

Jakoby nechtěla, aby odešla, jakoby potřebovala cítit kontakt se světem před jejím záchvatem.

Uvnitř si dobře uvědomovala, že je něco špatně a jinak.

Věděla, že se už domů nevrátí.

Když držela Julii za ruku, bylo to, jako držet kousek své minulosti. 

Té minulosti, která se rozplynula v nenávratnu, když chodila v noci po chodbách domu, bouchala na sousedy a křičela, ať ji někdo zachrání.

Žije.

A čeká ji život za jinými dveřmi, než které znala.

Jejich společný čas se naplnil a Julie se nebyla schopna rozloučit. 

Smály se na sebe a pokoj opouštěla v dobré náladě a poklidu.

Neřekla sbohem. 

Když prošla skleněnými dveřmi do svého světa, ani na chvíli nezapochybovala, že Olgu ještě uvidí.

Některá setkání jsou nekonečná......

Autor: Brigita Tóthová | pondělí 28.1.2019 9:48 | karma článku: 12,62 | přečteno: 365x
  • Další články autora

Brigita Tóthová

Úklid

Je nedělní ráno, všichni ještě spí, jen venku cvrlikají ptáci a občas zaštěká pes. Auta dnes neslyším. Je neděle a město ještě pospává. Sedla jsem si před monitor a usrkávám černý čaj s citronem. Nedočkavě vyhlížím myšlenky.

2.4.2023 v 8:09 | Karma: 10,31 | Přečteno: 282x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Ráno

Bylo to jedno z těch rán, které vás překvapí svou intenzitou. Občas mě samotnou překvapí, jaké podněty ke mně přijdou, jaké myšlenky se vyklubají a chtějí být rozvíjeny. Jako živý obraz. Miluji ty chvíle. Přichází bez pozvání.

30.3.2023 v 9:43 | Karma: 7,85 | Přečteno: 204x | Diskuse| Poezie a próza

Brigita Tóthová

Bezkafí

Vždycky, když zůstanu doma a vypadnu z běžného rychlého koloběhu, beru čas pro sebe se vším všudy. Jeho terapeutické účinky nemají konkurenci.

29.3.2023 v 11:00 | Karma: 10,77 | Přečteno: 294x | Diskuse| Osobní

Brigita Tóthová

Alice

Probudila ji bolest hlavy a tíha na celém těle. Jakoby na ní ležel parní válec a ona se marně snažila vymanit ze vší té těžkosti. Peřina ztuhlá nocí, omotaná kolem jejího těla, suplovala svěrací kazajku.

28.3.2023 v 7:03 | Karma: 11,90 | Přečteno: 361x | Diskuse| Poezie a próza

Brigita Tóthová

Blikající myšlenky

Když jsem se probudila, byla ještě tma. Probouzím se velmi brzy. Jako bych nechtěla něco propásnout. možná je to tím, že mám lehké spaní a hned z rána se kolem mě prohání kočky. Ve tmě přichází myšlenky na všechno možné.

25.3.2023 v 6:31 | Karma: 5,19 | Přečteno: 161x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval

4. května 2024  9:48,  aktualizováno  21:52

Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Sadiq Khan: první muslim jako starosta Londýna a první, kdo jím je už potřetí

4. května 2024  17:46,  aktualizováno  20:43

Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan. Mandát obhájil potřetí v řadě, což se...

U nás cyklostezky, v Polsku dálnice. Využít dotace EU jsme vždy nezvládli, říká expert

4. května 2024

Premium Od vstupu Česka do Evropské unie uplynulo 1. května 20 let. Jak tu dobu zhodnotit? Podle politologa...

  • Počet článků 95
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 573x
Píšu pro sebe, protože psaní je moje láska, pro lidi, o lidech a o všem co mě nějakým způsobem osloví.

Baví mě zkoušet různé styly psaní a hlavně mě baví reagovat na podněty z venčí.

Můžete mi napsat i na email : brigita.tothova@seznam.cz

Vítejte u mě

Seznam rubrik